Den šestý, den poslední. Budíček jsme měli posunutý na půl sedmou, abychom si před snídaní stihli dobalit a snést bagáž do suterénu k botárně. Vstávání nebyl problém, horší bylo pomyšlení na pěší sestup z nadmořské výšky 1206m do údolí na autobusové nádraží v Peci pod Sněžkou.
Krkonoše se s námi rozloučily vlídným a přívětivým počasím; nepršelo! Sice před Lyžařskou boudou na Liščí louce se držela poměrně hustá mlha, ale jakmile jsme minuli Lesní boudu a došli na hranu lesa, mlha ustoupila a my sestupovali jasně viditelnou turistickou stezkou.
Je tedy čas bilancovat: za STK (od příjezdu do Pece až do odjezdu z Pece) v průměru každý účastník ušel 125416 kroků, což je přibližně 83,6km.
Kurz nebyl jen o sportovních výkonech a rozšiřování zeměpisných znalostí či turistických dovedností. Kurz nás samozřejmé prověřil po všech stránkách. Otestoval naši vysokohorskou výbavu, psychickou odolnost a týmovou soudržnost.
Domů se vracíme s pocitem, že nejen na říjnovou výzvu 10000kroků jsme dobře připraveni.
Za IS3 Jana a Jitka
